Deprese a ppp:stránky k diskuznímu fóru jsou na: www.stopanorexia.estranky.cz

Kdo ví jak s depkama jak na ně,když příjdou tak si myslím,že je to dobré,že člověk umí proti ním vyzrát a nedovolí jim dát šanci zvýtězit

Ahoj , tak o depresích bych mohla napsat román Ale ono to není až zas tak veselé, jako ten smailík, co jsem sem teď vložila...Kdo zažil, poznal. Každopádně jsem se naučila, že když je lépe, lepší je to brát s nadhledem a radši vložit smaila, než se z toho znovu složit... Deprese jsou straššné a už i proto stojí za to se začít léčit. Prozatím alespoň s těmi depresemi. Stud pryč, protože je to nemoc, jako každá jiná, jen není na první pohled tak vidět, jako třeba chřipka, když smrkáme, frkáme a máme hadr na hlavě... Jde o to začít. Alespoň s něčím a deprese by se léčit rozhodně měla. Jelikož i tahle pitomá nemoc může být smrtelná, ač je krásně léčitelná. Depresemi trpím od dětství. Nebudu malovat růžové vzdušné zámky...pořád mě trápí, ale je mi daleko líp, než když se s tím nic nedělalo a já se jen propadala hloub a hloub do toho zatuchlého bahna a prázdnoty. Byla jsem ztupělá a apatická. Tyhle nejhorší fáze jsou již naštěstí za mnou. Přesto chápu, jak je mnohým z nás je a vím, jak mi pomohlo, když jsem se mohla "vypsat", svěřit nebo si o tom něco přečíst, protože jsem najednou zjistila, že nejsem divná nebo pitomá a neschopná. Ale nemocná a je to zcela normální, protože hold, jako někdo má málo inzulinu, já mám málo jiného hormonu - serotoninu. Takže mám sklony k depresi. A taky že jo. Mno,tak hodoplňuji a je hned líp. Ale s anorexií a bulimií to jde většinou ruku v ruce a je důležité, než udělat nějakou blbost, se alespoň vypovídat. Proto tahle místnost. Tak šup sem s trápením... Sdílený problém či trápení, je poloviční trápení... Už jste to slyšeli, že jo? Ale je to tak!